Mat 3 | CzeCSP | STEP | V těch dnech přichází Jan Křtitel hlásající v judské pustině:

Matthew 3

Jan Křtitel

1 V ^{▼▼//Mk 1,3—8; L 3,2—17; J 1,19—28} těch dnech přichází Jan ^▼▼L1,13p Křtitel ^{▼▼11,11—14; 16,14; L 1,5—80; J 1,6} hlásající v judské pustině: ^{▼▼11,7; Sd 1,16; Ž 63,1} 2 „⌈Čiňte pokání,⌉ ^{▼▼4,17; L 13,3; Sk 2,38; v pozadí je h. šúb (= obrátit se / změnit orientaci; Iz 31,6; Ez 14,6p; Za 1,3). Ř. metanoein pův. zn. „změnit myšlení / názor“. V helénské ř. se používá také ve významu „litovat něčeho“.} neboť se přiblížilo království ^{▼▼Ř. basileia znamená buď „královskou vládu / kralování“, nebo „královskou říši“. Zde je spíše užito v prvním smyslu.} Nebes. ^{▼▼Je použito velké písmeno, protože se jedná o opis Božího jména; v celé NS je slovo 'nebesa' překladem ř. pl. podst. jména 'nebe'. Klíčové spojení „kr. Nebes“ se vyskytuje pouze u Mt (33×), zatímco Mk a L užívají „kr. Boží“ (u Mt pouze 12,28; 19,24; 21,31.43); srv. Mk 11,30p}“ 3 To je ten, o němž bylo řečeno skrze proroka Izaiáše: 'Hlas volajícího v pustině: Připravte Pánovu cestu, vyrovnávejte jeho stezky!' ^{▼▼//Iz 40,3 (LXX)} 4 Sám Jan pak měl na sobě oděv z velbloudí srsti a kolem beder kožený pás ^{▼▼2Kr 1,8} a jeho potravou byly kobylky ^{▼▼Lv 11,22} a med ^{▼▼1S 14,25} divokých včel. 5 Tehdy vycházel k němu Jeruzalém ^{▼▼2,3; srv. Jr 2,2p; Mk 1,5} a celé Judsko ^▼▼L 3,3 i celé okolí Jordánu 6 a dávali se od něho pokřtít ^{▼▼Baptizein zn. „ponořit / potopit (o lodi) / zničit (např. o městu / duši)“, jen výjimečně se ho v mimokř. literatuře užívá o náb. lázni, ponoření. Toto sloveso se v LXX vyskytuje pouze 4×: 2Kr 5,14; Jdt 12,7; Sir 34,25; Iz 21,4. Janův křest (L 3,7; J 3,23; Sk 10,37; 18,25; 19,3) se odlišuje od žid. očistných rituálních koupelí: nekoná jej člověk sám, neopakuje se a je spojen s pokáním a odpuštěním hříchů.} v [řece] Jordánu, vyznávajíce ^{▼▼Lv 26,40!; Ž 32,5; Př 28,13; Sk 19,18; Jk 5,16; 1J 1,9} své hříchy.

7 Když však uviděl, jak mnozí farizeové ^{▼▼[Zákonická a separatistická skupina Židů, kteří přísně, avšak často pokrytecky, dodržovali Mojžíšův zákon, ale také „tradici starších“ (15,2). Na počátku 2. st. př. Kr. se jim říkalo chasidím (věrní, Ž 4,4p). Během makabejského povstání (166—142 př. Kr.) se spojili k boji o svobodu. Označení farizeové se poprvé vyskytuje za vlády Jana Hyrkána (135—105 př. Kr.). Za Heroda jich bylo asi šest tisíc (dle Jos., Ant.); 5,20; 16,1; 23,13; Mk 2,16; L 5,17p; Sk 15,5} a saduceové ^{▼▼22,23; Mk 12,18; L 20,27; Sk 4,1} přicházejí k jeho křtu, řekl jim: „⌈Plemeno zmijí⌉! ^{▼▼n.: Vy zmije (ř.: Zplozenci zmijí), 12,34; 23,33; L 3,7} Kdo vám ukázal, jak utéci před nadcházejícím hněvem? ^{▼▼Ř 1,18!; 1Te 1,10} 8 Vydávejte tedy ovoce ⌈svědčící o⌉ ^{▼▼ř.: hodné} pokání. ^{▼▼Sk 26,20} 9 A nedomnívejte se, že si můžete říkat: 'Náš otec je Abraham.' ^{▼▼L 16,24; J 8,33.39; Sk 13,26; Ř 4,1.12; 9,7; Jk 2,21} Neboť vám pravím, že Bůh může Abrahamovi vzbudit děti z těchto kamenů. ^{▼▼L 19,40} 10 Sekera je už přiložena ke kořeni stromů; ^{▼▼Iz 10,33; Da 4,11n} každý strom, který nenese ^{▼▼7,19; J 15,2} dobré ovoce, bude vyťat ^{▼▼v ř. textu je čas přítomný, který naznačuje nevyhnutelnost a jistotu této věci} a hozen do ohně. 11 Já vás křtím ve vodě k pokání; ale ten, který přichází za mnou, je silnější než já; jemu nejsem hoden ani nést sandály. On vás bude křtít ⌈v Duchu Svatém ^{▼▼J 1,33; Sk 1,5; 11,16} a ohni⌉. ^{▼▼n.: Duchem svatým a ohněm} 12 V jeho ruce je lopata; ^{▼▼Iz 30,24} i pročistí ^{▼▼Iz 41,16; Jr 15,7} svůj mlat a shromáždí svou pšenici do sýpky, plevy ^{▼▼Ž 1,4} však bude pálit ^{▼▼Mt 13,30} ohněm neuhasitelným.“ ^{▼▼Iz 66,24; Jr 7,20; Mk 9,43}

Ježíšův křest

Tehdy Ježíš přišel z Galileje k Jordánu za Janem, aby byl od něho pokřtěn. 14 Ale Jan se mu v tom ⌈snažil zabránit⌉ ^{▼▼ř.: diakólyein; HL; J 13,6.} a říkal: „Já bych měl ^{▼▼n.: potřeboval; 6,8p} být pokřtěn od tebe, a ty přicházíš ke mně?“ 15 Ježíš mu odpověděl: ^{▼▼ř.: odpověděv řekl; tento ř. (resp. pův. h. — srv. @Gn 18,27 aj.) způsob je použit na mnoha (cca 100×) místech v synopticích a Skutcích (11,4.25; 12,39.48; atd.); 4,4p} „Nech to nyní; neboť takto je třeba, abychom naplnili všechnu spravedlnost.“ ^{▼▼J 4,34} On ho tedy nechal. 16 Když byl Ježíš pokřtěn, vystoupil hned z vody. A hle, otevřela se [mu] nebesa ^{▼▼Ez 1,1; Sk 7,56} a spatřil Ducha Božího, jak sestupuje jako holubice a přichází na něho. 17 A hle, ozval se hlas z nebes, ^{▼▼J 12,28; Zj 14,2} který říkal: „Toto je ⌈můj Syn, Milovaný⌉ ^{▼▼n.: můj milovaný Syn (srv. Mk 1,11; Ž 2,7 a Iz 42,1).} , v němž ⌈jsem nalezl zalíbení⌉. ^{▼▼n.: mám zalíbení}“